Trnka obecná (Prunus spinosa) se vyskytuje u nás v Evropě, v Asii i Severní Americe jako keř nebo malý strom. Dorůstá do výšky asi dvou metrů. Je z čeledi růžovité. Když ji umístíme do naší zahrady dobře a trochu se o ni staráme, rozhodně žádným křovím nebude!

Kam ji umisťujeme

Protože je nenáročná, můžeme ji zasadit skoro na každé místo dle našeho vkusu. Nebo tam, kam se nám to nejlépe hodí vzhledem k podmínkám naší zahrady. Její hustý porost dovede dobře zakrýt například různé nerovnosti pozemku. Také má bohatý kořenový systém, kterého se dá využít ke zpevnění terénu. Ve volné přírodě vytváří skutečně rozsáhlé neproniknutelné plochy. To jí však doma nedovolíme. Její „údržba“ spočívá především v tom, že ji občas zastřihneme. Použít se dá ve skupině, jako živý plot, ale i jako samostatný strom. Žádné hnojení, zalévání a postřiky nepotřebuje.

Trnka jako krásný prvek ekosystému

Trnka se postará o pestrost druhů, která je na zahradě jistě žádoucí. Oživuje jí to. Láká množstvím svých krásných květů s voňavým nektarem hmyz – včely a motýly. Ten se samozřejmě postará o opylování i jiným rostlinám. Ptákům zase poskytuje bezpečný úkryt hnízda a po dozrání plodů zásobu potravy.

Má i jiné využití

Plody trnky jsou zdravé. Když si z nich připravíme čaj, svému organismu ulevíme při nachlazení nebo při zácpě. Má také močopudné účinky. Pokud chceme nějaké plody sklidit, musíme ale samozřejmě předběhnout ptáky. Trháme je, než přijdou první mrazíky. Jsou ovšem ještě trpké. Ptáci je mají raději přemrzlé. Můžeme je konzumovat syrové, ale také jako výborný džem, víno, likér i pálenku. Každý podle své chuti! Jsou to plody vhodné ke konzervování. Trnková šťáva byla také dříve používána na barvení látek. Ty získávaly po barvení světle modrou barvu, která byla trvalá. Trnkové dřevo je velmi tvrdé. Jeho jádro má hnědočervenou a běl načervenalou barvu. Svými vlastnostmi patří ke dřevům, která jsou vhodná na opracovávání pomocí soustruhu. Používá se například při výrobě holí.