Kromě psů a koček je oblíbeným domácím mazlíčkem zakrslý králíček. Zejména u lidí, kteří mají malou domácnost a nemůžou si proto pořídit větší zvířátko. Nicméně i s králíkem si užijete spoustu zábavy. Navíc je to nenáročné zvíře, za které nebudete utrácet majlant a ani péče o něj není nijak složitá.

Králíci se učí stylem, že si nějaké pravidlo spojí s určitou činností a vytváří si tak asociace. Nejúčinnější výchova je u malých králíčků. Čím dřív začnete, tím víc toho budete schopni králíka naučit. Když třeba uslyší zašustění sáčku pokaždé, když dostane krmení, spojí si zašustění s podáváním jídla, a přiběhne k misce, panáčkuje apod. Od malička mu stříhejte drápky, koupejte ho, noste v náručí. Zvykne si a v dospělosti to pro něj ani pro vás nebude představovat problém.
Dobrý nápad je učit zakrslého králíka dělat potřebu jen na jedno určené místo. Většinou si sami najdou nějaké místečko, ale pokud uvidíte, že dělá bobky někde jinde, zkuste ho ihned přemístit na jeho záchod a dejte do něj i jeho bobky. Za každé vykonání potřeby do záchodu ho chvalte nebo mu dejte mlsku. Králíci jsou chytrá zvířátka a časem to jistě pochopí.
Králíka lze naučit i to, aby vás vítal u dveří pokaždé, když přijdete domů . Toho docílíte, když mu po příchodu dáte něco dobrého k jídlu. Králíček si po určité době spojí chrastění klíčů v zámku s jídlem, a jakmile uslyší váš příchod, přiběhne za vámi.

Aby vás králík respektoval a cítil se s vámi šťastný, musíte si získat jeho důvěru. Nikdy na něj nekřičte ani ho nebijte. Bude se vás bát a ztracená důvěra se těžko získává zpět. Naopak ho často chvalte a přívětivě na něj mluvte. Králíčka si můžete vzít i do náruče, ale pamatujte na správný úchop. Nikdy ho nezvedejte za uši! Mohli byste mu ublížit. Důležité je mu podepřít zadeček, jakmile ho zvednete. Nemá totiž rád, když necítí půdu pod nohama.